Rostliny nezískávají všechen dusík z atmosféry, jak jsme doposud mylně předpokládali. Až 26% prvku důležitého pro syntézu bílkovin pochází z podloží, vztaženo k hodnotám před průmyslovou revolucí. Minerály dusíku nejsou příliš hojné, nicméně existují. Celkem jich je 87, což není příliš mnoho. Známe 5.300 nerostů a každý rok k přibude zhruba stovka dalších. Ve větším množství nalezneme dusík pouze ojediněle jako minerál nitronatrit NANO3, též chilský ledek. Soli dusíkatých kyselin jsou ve vodě dobře rozpustné, takže v přírodě je nacházíme pouze v extrémně suchých oblastech. Jinde je dávno spláchnul déšť. Pro uvolňování amonných iontů do půdy, odkud je skrze kořeny přijímají rostliny, je důležité zvětrávání usazenin se stopami organických sloučenin dusíku a křemičitanových hornin s amonnými ionty.
Většinu dusíku, který rostliny nezbytně potřebují pro syntézu bílkovin, získávají zprostředkovaně z atmosféry procesem zvaným biologická fixace, učeně diazotrofie. Některé půdní bakterie a sinice umí enzymaticky přeměnit velmi stabilní molekulu dusíku N2 na amonný iont NH4+ podle rovnice
N2 ---> HN=NH ---> H2N-NH2 ---> 2 NH3 ---> 2 NH4+
Některé dusík fixující mikroorganismy, tzv. hlízkovité bakterie, např. rod Rhizobium, žijí v symbióze s rostlinami z čeledi bobovitých (Fabaceae). Takto v půdě vzniknou sloučeniny dusíku, kde jsou k dispozici všem rostlinám.
akademon.cz 3.5.2016: Fixace dusíku jinak
akademon.cz 1.7.2012: Houby získávají rostlinám dusík
